|
|
Boj o hegemonii podle KSČ
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky) Autor se pokusí postihnout proměnu KSČ ve vztahu k sobě samé a okolnímu prostředí zvláště v období od 17. listopadu do 21. prosince 1989. Využije přitom především články z Rudého práva a stenografický záznam z mimořádných zasedání ÚV KSČ 24. a 26. listopadu 1989, který vyšel pod názvem Poslední hurá. Považuje za vhodné dát do souvislosti události listopadu a prosince 1989 s politickým vývojem v ČSSR v lednu, na přelomu června a července, a v říjnu 1989. Tento pokus o analýzu bude vycházet ze zásad obecné lingvistiky Ferdinanda de Saussure a diskurzivní teorie Ernesta Laclau a Chantal Mouffe. Jako metoda pracovního postupu bude využita kombinace hegemonické analýzy a dekonstrukce. Při analýze proměny KSČ se autor především pokusí opřít o tři zásady, které vyplývají z diskurzivní teorie. Identita nemá pevně danou podstatu, ale je vytvářena v politických bojích o obsah konkrétních pojmů. Dochází k pokusům plně ukotvit identitu jednotlivců, skupin, společnosti. Identita ale není nikdy hotová, protože je možné dosáhnout jen jejího částečného ukotvení. Politické boje se vedou také o hranice společnosti - kdo ní patří a kdo je z ní naopak vyloučen. Přičemž nelze jednoznačně natrvalo určit, co je vnitřek a vnějšek - je to sporné. Nejasnost o tom, kudy přesně vedou hranice společnosti, umožňuje...
|
|
| |
|
| |
|
|
Perestrojka a její odraz v ruské a české společnosti a kultuře
Kuksin, Artem ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Ve své bakalářské práci bych se chtěl zaměřit na jednu z klíčových historických událostí z dějin Sovětského svazu známou jako Perestrojka. Chci v ní odpovědět na otázku, jací byli lidé pozdního socialismu v ČSSR a v Sovětském svazu, čím se lišilo jejich vnímání současného dění a budoucna, jak byl chápán duch času na konci století v médiích a ve filmové tvorbě. Za nezbytnou část práce považuji zachycenípostavy generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova, průběhu a následků jeho ekonomické asociální politiky, popsání zvláštnosti režimů a společenských poměrů v období 1985-1989.
|
|
|
An Analysis of Contribution of the USA to the Economic Collapse of the Soviet Union
Vaneeva, Viktoria ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
In the given thesis some of the internal factors and especially external factors of the economic collapse of the Soviet Union are analysed. The external factors are represented as part of the anti-communist strategy of the United States in the 1980s. The strategy consisted of concrete economic sanctions and policies imposed by President Reagan and his administration in order to deteriorate the condition of the Soviet economy during the 1980s. Each of the steps against communist regime undertaken by the US is described and its impact on the Soviet economy is analysed. For example: the economic sanctions on the USSR after its invasion of Afghanistan in 1979; the increased military expenditures in the US in order to exhaust the Soviet economy in the arms race; the announced Strategic Defense Initiative; the secret negotiations between Reagan and the King of Saudi Arabia on reduction of oil prices in 1985; the US embargo on technology exports to the Soviet Union. The results of the research prove that strategy of President Reagan for economic destruction of communism contributed to the Soviet collapse in 1991.
|
|
|
Pohled na období stalinismu jako třecí plocha mezi ruským státem a hnutím Memorial
Černoušek, Štěpán ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Pohled na období stalinismu jako třecí plocha mezi ruským státem a hnutím Memorial sleduje proměny ve výkladu sovětských represí (především z období stalinismu) od konce 80. let 20. století do konce roku 2016. Na jedné straně sleduje postoj ruského (resp. sovětského) státu, na straně druhé pak postoj nezávislého hnutí Memorial. V pěti kapitolách seřazených dle chronologického vývoje si všímá rozporů, které ve výkladu represí státu a Memorialu vznikají a snaží se je vysvětlit. Zatímco postoj Memorialu zůstává po celou dobu konzistentní a snaží se represe dávat do širšího kontextu, ze strany státu vidíme různé přístupy v dobách perestrojky, za vlády prezidenta Jelcina i v období prezidentství Vladimira Putina. Od souznějících postojů se stát pohybuje k výkladům, které jsou v rozporu s pozicí Memorialu a jsou ideologicky motivované. Práce také hledá příčiny současného tlaku ruského státu proti hnutí Memorial, který zesílil především po roce 2014. Na pozadí hlavního tématu práce představuje také stručnou historii hnutí Memorial, jeho vývoj a konkrétní projekty a postoje.
|
|
|
Samizdatové sborníky o divadle
Maxová, Veronika ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Práce je zaměřena na řadu samizdatových sborníků O divadle, které vycházely v letech 1986 - 1989 v redakci Karla Krause. Zabývá se všemi pěti svazky O divadle, u nichž sleduje tematickou koncepci sborníků a její vývoj, skladbu jednotlivých rubrik, formování autorské základny a její specifika, způsob redakční práce a v neposlední řadě též estetické a programové preference redakce a myšlenkový a ideový rámec periodika. Je zaměřena na vznik a okolnosti, které předcházely způsobu redakční práce. Postihuje podobu divadelní kritiky v nezávislém periodiku, místo sborníkové řady v dobovém samizdatovém spektru i její význam pro politický a společenský pohyb v českém divadle v období tzv. perestrojky.
|
|
|
Boj o hegemonii podle KSČ
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky) Autor se pokusí postihnout proměnu KSČ ve vztahu k sobě samé a okolnímu prostředí zvláště v období od 17. listopadu do 21. prosince 1989. Využije přitom především články z Rudého práva a stenografický záznam z mimořádných zasedání ÚV KSČ 24. a 26. listopadu 1989, který vyšel pod názvem Poslední hurá. Považuje za vhodné dát do souvislosti události listopadu a prosince 1989 s politickým vývojem v ČSSR v lednu, na přelomu června a července, a v říjnu 1989. Tento pokus o analýzu bude vycházet ze zásad obecné lingvistiky Ferdinanda de Saussure a diskurzivní teorie Ernesta Laclau a Chantal Mouffe. Jako metoda pracovního postupu bude využita kombinace hegemonické analýzy a dekonstrukce. Při analýze proměny KSČ se autor především pokusí opřít o tři zásady, které vyplývají z diskurzivní teorie. Identita nemá pevně danou podstatu, ale je vytvářena v politických bojích o obsah konkrétních pojmů. Dochází k pokusům plně ukotvit identitu jednotlivců, skupin, společnosti. Identita ale není nikdy hotová, protože je možné dosáhnout jen jejího částečného ukotvení. Politické boje se vedou také o hranice společnosti - kdo ní patří a kdo je z ní naopak vyloučen. Přičemž nelze jednoznačně natrvalo určit, co je vnitřek a vnějšek - je to sporné. Nejasnost o tom, kudy přesně vedou hranice společnosti, umožňuje...
|
|
| |
|
|
Reflexe Gorbačovových reforem v deníku Rudé právo v období 1985-1990
Fara, Pavel ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce zkoumá, jakým způsobem reflektoval deník Rudé právo v letech 1985 až 1990 Gorbačovovy reformy v Sovětském svazu. Michail Gorbačov si přál transformovat sovětský model hospodářství do podoby, která by obsahovala prvky volného trhu. Dalšími jeho vizemi bylo uvedení demokratického fungování země do praxe nebo zaručení svobody slova. Západním zemím nabídl Gorbačov vlídnou tvář a jednal s nimi o odzbrojení a likvidaci jaderných zbraní. Touto iniciativou se zasloužil o konec studené války. Nikdy však Gorbačov neuvažoval o přechodu Sovětského svazu ke kapitalismu a opuštění komunistické ideologie. Komunistická myšlenka byla podle Gorbačova jediná správná a jeho reformy měly zmodernizovat sovětský systém a dál budovat socialismus. Při výzkumu v této práci byla použita metoda kvantitativní obsahové analýzy, která umožnila získat z textů Rudého práva potřebné informace. Práce také na základě odborné historické literatury popisuje, jakou úlohu měly Gorbačovovy reformy splnit a jaký byl jejich průběh. Na základě těchto poznatků pak práce uvádí důsledky reforem při rozpadu SSSR. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byl prostudován výběr vydání deníku Rudé právo v letech 1985 až 1990 a relevantní texty byly hodnoceny dle stanovených proměnných. Nejprve proběhla u zkoumaných textů jejich identifikace a...
|
host ::
RSS.